Metoda 2 (zpracování VŽP)

Metoda 2 zpracování vedlejších živočišných produktů (VŽP) je jedna ze sedmi metod stanovených v příloze IV nařízení (EU) 142/2011. Metody samotné nejsou vázané na kategorii materiálu; kategorie určuje, která metoda je pro dané použití povinná. Materiál kategorie 3 se metodou 2 zpracovávat smí.

Kvalita pod kontrolou Procesy dle HACCP, sledovatelnost a stabilní kvalita. Zajímá vás náš proces tavení nebo co vám můžeme nabídnout? Chci vědět víc

Technické detaily metody 2

1. Snížení velikosti částic: Pokud velikost částic překročí 150 milimetrů, musí být snížena pomocí vhodného zařízení, aby nebyla větší než 150 mm. Účinnost zařízení musí být kontrolována každý den a jakékoli odchylky se musí okamžitě vyřešit.

2. Tepelné ošetření: Po snížení velikosti částic musí být VŽP zahřáté na dosažení jádrových teplot:

   • Větší než 120 °C po dobu aspoň 50 minut

   • Větší než 110 °C po dobu aspoň 120 minut

   • Větší než 100 °C po dobu aspoň 125 minut

3. Zpracování v dávkách: Celý proces musí probíhat v systému dávkového zpracování. To zajišťuje konzistentní ošetření a dodržování bezpečnostních standardů.

4. Regulační shoda: Dodržování těchto zpracovatelských standardů zajišťuje, že takto ošetřené VŽP jsou bezpečné pro následné využití. U materiálu kategorie 3 sem patří i krmiva. Tavený tuk zpracovaný metodou 2 smí do krmiv pro hospodářská zvířata i do krmiv pro psy a kočky; u bílkovinných mouček ze savců je metoda 2 přípustná jen tehdy, když produkt jde výhradně do pet food, ve vyhrazených nádobách a přímou přepravou. Vedle toho zůstávají v platnosti použití pro výrobu energie, hnojiv a další technické aplikace.

Proč má metoda 2 nejdelší časy ze všech

Metoda 2 povoluje největší částice ze všech sedmi postupů, tedy až 150 mm. To je trojnásobek proti metodě 1 a pětinásobek proti metodě 3. Teplo se do hrubšího materiálu dostává pomaleji, a předpis to vyrovnává časem: 125 minut nad 100 °C proti 95 minutám u metody 3 při téže teplotě.

Druhá odlišnost je v systému. Metoda 2 je jediná ze čtyř, kterou příloha IV povoluje pouze v dávkovém systému; ostatní smí i kontinuálně. Pro provoz to znamená, že se šarže musí ohřát, dodržet čas a teprve pak vypustit, což je jiná logika výroby než průběžný tok.

Trojice teplot a časů se navíc nečte jako nabídka, ze které si výrobce vybere. Předpis říká, že teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob, takže jde o jeden režim popsaný ve třech bodech, ne o tři alternativy.